simonanemeczech.blog.cz

Nebezpečná hra

23. prosince 2012 v 14:32 | Omonka |  Básnické střevo




Chce se mi básnit
o tom jak naivní jsem
jak neumím se bránit
a riskuji jen.

Jak nádherně voní
jeho kůže a objetí
jak tajně slzy roním
a není to dojetím.

Jak pokaždé doufám
když loučím se s ním
že konečně vysloví
že už je jen mým.

Rty jako peřinky
z hedvábných růží
už jsem očarovaná
jeho heboučkou kůží.

Snad je to proto
že nádherně líbá
a ve své náruči
teple mě svírá.

Nechci se loučit
chci zůstat s ním
však nejsem mu nezbytná
a to já vím.

Bolí mě srdce
už skoro puká
já však dál riskuji
a prožívám muka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jasmine jasmine | Web | 20. března 2011 v 11:24 | Reagovat

Hrozně mě potěšil tvůj koment ! :) máš krásné básně :) moje jsou psaný tak narychlo o hodině když je smutek :)
fakt talent máš :) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama