simonanemeczech.blog.cz

Blýskání na lepší časy

25. dubna 2011 v 23:54 | Omonka |  Deníček
Člověk stejně nemůže u toho počítače furt sedět.. To bych se za chvíli neunesla... Už si případám jako závislák. Každý den když přijdu domů, pustím počítač, jako nějaký maniak. :)
Ale co mám dělat, když nic jiného na práci nemám. Všimla jsem si, že jsem se na to trošku upla. A není to moc dobré.
Každý večer už posledních 14 dnů trávím na seznamu, teda respektive na lide.cz a chatuju s různýma chytrýma, úchylnýma a jinýma lidma. A víte proč?
Protože mi hrabe! Je konec! Konec s mým živobytím ve Velké Británii.. Tedy, ještě mu konec není, ale brzy bude. A to protože to tu nezvládám. Tři roky jsem si zde připadala jako v pohádce. V nekonečné pohádce, kde si dělám co chci. Nikdo z česka na mě nevidí.. Všechny moje takzvané kamarádky z naších vesnic, které mě jen pomlouvají a hrají si na spřízněné duše, na mě nevidí, nemohou mě pomlouvat, protože neví co dělám. Nemohou mě naštvat, protože je nevidím, neslyším, a nevnímám. Protože jsem zapoměla, jaké to je, když mě někdo ponižuje, směje se mi, nebo se nade mě povyšuje.
A teď moje tři roky tady končí.. a já se vrátím.. vrátím se zpět tam, kde mě kdysi moje vrstevkyně pomlouvaly za zády, smály se mi, probíraly o mě nejnovější drby a měly ohromnou radost z toho, když se mi něco nepovedlo. A tak se tam teď s velkou obavou vracím. S obavou, co si tam počnu.
Na druhé straně je Anglie.. Veliká, neosobní, nikdo na mě nevidí, nikdo mě nepomlouvá.. a také nikoho nezajímám. Hledám a nenacházím, cítím se jako jehla v kupce sena, kterou nikdo nemůže najít, přesto že ji potřebuje. A tak si pokládám otázku, co je lepší.. Vrátit se do toho blázince, kde zase každý bude omýlat, co jsem měla k obědu, říkat mi, co bych měla dělat a jak bych měla ve svém životě postupovat, že bych měla dělat to a to, pracovat tam a tam, studovat tohle a tamto...
A nebo Anglie, kde nemám směr a nemám cíl a kroužím jako pták nad nádherným ostrovem, kterému nemůžu říkat domov, jen dovolená. A tak si vybírám.. ten blázinec :)
Vrátím se do česka, už za pár měsíců. Tedy jen dva. Takže spíš bych to nazvala párem týdnů. Čekají mě příjmací zkoušky na vysokou, které s devadesátiprocentní pravděpodobností neudělám.. pak mě následuje hledání práce, stavění své osobnosti z úplného základu a hledání své životní lásky, o které si sním. Budu se dívat, jak moje kamarádky rodí jedno dítě za druhým, vdávají se, mluví o svých manželích a přítelích, jezdí spolu na dovolené.. A snažit se být jednou z nich..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama